pondělí 29. července 2013

Praxe v Teplicích aneb mé nově objevené oblíbené město, kde třeba jednou...


Jedna pokojová 
 Vzhledem k tomu, že studuji hotelovou školu a navíc naše škola po nás chce speciální praxe kdesi v cizích městěch, převážně v léčebnách a rekreačních střediscích, tak jsem také musela již 1/2 teď v červenci absolvovat a i přes to, jak jsem se obávala, že to bude děs a hrůza a že to nemůže ten měsíc vydržet, zvládla jsem to a vůbec, ale vůbec se mi nechtělo domů. 
Byla to taková pracovní dovolená. A já si to tam zamilovala.

Člověk čekal nějakou historickou veleznámou budovu a ona to byla obchodka :D
Cesta byla daleká, přeci jen z Moravy až tam kamsi za Prahu. Trvalo to nekonečně dlouho a já byla víc a víc nervózní. Prvním šokem bylo, že jsme se spolužačkou dostaly každá pokoj zvlášť, jelikož jsme na celém penzionu byly v podstatě sami, ale na druhou stranu to byla dost velká výhoda. A pokoje byly luxusně zařízené, udržované každý den, na co si stěžovat.



Další den nástup do práce. Největší stres. Zbytečný. Všichni byli naprosto v pohodě, povídali si s námi, práci jsme dělaly takovou jakou jsme zvládaly a naučily se i novému. Nic nuceného, vše v přátelském procesu. Sranda byla na denním pořádku. Čtrnáct dní jsem pracovala v kuchyni a necelých čtrnáct dní na obsluze, jelikož jsme si pár hodin odpracovaly ve volném víkendu a na tanečních večerech. Vše šlo jako po másle. I na obsluze, které se snažím vyhýbat, jsem zažila jen dobré zážitky. Povídat si s hosty však byl hlavní můj zájem :D No, nemůžu za to, že si se mnou pořád chtěli někteří povídat...

Jeden z našich pikniků (to pivo je samozřejmě pro mě, oplatky spolužačka)
Většinu volného času jsme trávily po Teplicích. Je to krásné město, s nádhernými domečky a domy, zámkem, lázněmi, fontánami, parky, příjemným prostředím, tisíce večerkami, Araby a skupinkou punkáčů přímo stvořenou pro mě. :P
Scházela se tam každý den přímo vedle našich lázní, čekala jsem tak týden než jsme se k nim přifařily a pak s nimi trávily většinu volných večerů. Badminton, petangue, nohejbal, kytara, zpěv, fotbal, děti aneb i punkáči se umí bavit jinak než bordelem a chlastem. Víno a pivo jsme však také rádi popíjeli.




Díky této bandě nastala i moje velká změna, jelikož se slečna Lůc už tři roky rozhodovala jestli dredy ano nebo ne a nakonec si je v Teplicích od jedné slečny nechala udělat a je naprosto spokojená! :)

Ve výrobě.


A hotovo!


Odjíždělo se mi s pláčem. Pryč od těch všech lidí. Počítám, že se tam příští rok na praxe vrátím zpátky a že si tam třeba dokážu udělat i výlet během roku, opravdu mi to tam přirostlo k srdci a to to nejdřív vypadalo tak beznadějně.
Ach <3

Spolužačka Kačenka v altánku

Zmrzlina v našich lázních. :P

Spolužačka Kačenka

Noční fontána, měnila barvy.

Luxusní!

Tajemné bludiště

Noční fontána

Jednou takhle ve vyhlášené kavárně.

Dredatá.

Nashledanou.


6 komentářů:

  1. Většinou to tak bývá,že když se někam netěšíš, nakonec se ti tam líbí. Dredy se mi nelíbí,ale u tebe to vypadá dobře,hodí se k tobě:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji!
      Ano, vím, že to tak bývá, ale tohle bylo přímo něco extra :D

      Vymazat
  2. Nádhera, v Teplicích jsem ještě nebyla a vypadají krásně :) Jinak dredy taky moc ráda nemám, více se mi líbí pseudo dredy s chemlonem nebo rasta copánky s chemlonem, které jsem dokonce pár let pletla (měla jsem to jako brigádu) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už nejsou :( :D Musela jsem se jich kvůli škole zbavit, tak jsem je jak blázen vyčesávala, abych nemusela dohola :D

      Vymazat